Hazard na Devítce? Rozhovor s Tomášem Portlíkem

Více než o 80 procent se od roku 2011 snížil počet míst s výherními hracími přístroji, videoloterijními terminály (VLT) a kasiny v Praze 9. Z 56 jich od letošního roku zůstalo deset. Tak by mohla znít stručná odpověď na otázky obyvatel Prahy 9, kteří se ptají, jak to vypadá s potlačováním hazardu v naší městské části.

O krátké vyjádření na toto téma jsme požádali místostarostu Prahy 9 Tomáše Portlíka.

Proč se Praha 9 nepřipojila k těm pražským městským částem, které vyhlásili hazardu tzv. nulovou toleranci?
Nulová tolerance problém gamblerství neřeší. Je to jen lákavé téma pro neziskové organizace, jak tahat ze státního rozpočtu peníze na různé „protihazardní“ projekty, a pro politické strany, které nemají vlastní konstruktivní program.

S hernami je ale spojena vyšší kriminalita…
Na to mohu jen říct, že v průzkumu vnímání bezpečnosti z minulého roku vyšla Devítka jako jedna z nejbezpečnějších městských částí, což potvrdila i zpráva o bezpečnosti v Praze 9 za rok 2015. Paradoxem tohoto argumentu je pak to, že zkušenosti z jiných měst, které nulovou toleranci zavedly, jasně ukazují, že nulová tolerance vede ke vzniku černého trhu a tím radikálně snižuje možnosti radnic, policie a dalších jak problematiku hazardu efektivně řešit a podílet se tak na zvyšování bezpečnosti.

Ovšem z pohledu gamblerů, kteří jsou na hazardu závislí, je lepší žádné herny nemít.

Tyto případy mě velice mrzí, avšak rolí městské části není vychovávat a říkat někomu, co smí či nesmí. Za Prahu 9 jsme navrhli několik omezení pro tyto případy, včetně legislativní úpravy, která iniciuje vznik tzv. černé listiny – seznamu těch, kteří v souvislosti se závislostí na hazardu páchají přestupky nebo trestné činy. Zatímco snížení dostupnosti hracích přístrojů je podle nás určitým řešením, jejich zákaz nikoli, protože se pak zvyšuje poptávka po jiné formě hraní hazardních her.

Proč jste tedy tak radikálně snížili počet herních míst, když nulová tolerance není podle vás řešení?
Fakt, že ČR byla automatovou velmocí, nás nikterak netěšil. Hledali jsme proto způsob, jak předvídatelně počet míst snížit, aniž bychom se přitom chovali netransparentně. V podstatě jsme nechtěli rozhodovat případy, kdy na jedné adrese jednu hernu navrhneme ke zrušení, zatímco jinou nikoli. Využili jsme tedy všechny zákonné prostředky, které vedly ke snížení počtu heren, nebo které nám umožnily nové herny nepovolit. V rámci připomínkování vyhlášky o hazardu jsme doporučili několik zásadních změn a jsme velmi rádi, že je zastupitelé hlavního města Praha z části vyslyšeli.

Vyhláška sice platí už čtyři měsíce, ale zdá se, že herny, které zrušila, nerušeně fungují dál.
I rušení heren musí proběhnout podle zákona a jejich provozovatelé se mohou proti rozhodnutí magistrátu nebo ministerstva odvolat. Tento proces podléhá správnímu řádu, tedy lhůtám správního řízení, takže k faktickému zrušení nedochází hned, ale až v průběhu několika měsíců.