Nejsme ani slabí, ani malí

Denně slyšíme, že bez souhlasu Německa a Francie se v EU nerozhodne ani ň. I přesto je možné se bez těchto dvou, a dokonce ještě i bez pár dalších států při hlasování obejít jak v Komisi EU a Evropském parlamentu, ale hlavně v Evropské radě.

Rozhodování v Evropské unii je několikastupňové. Zdrojem návrhů legislativních změn je hlavně Komise EU (v ní má každý stát EU jednoho komisaře). Evropský parlament je z tohoto pohledu jen jedním, ne tolik významným článkem pro přijetí jakékoli právní normy, pouze při zamítnutí návrhu nadpoloviční většinou jeho negativní rozhodnutí proces schvalování normy zastavuje.

Procesem schvalování ale neprojde nic bez souhlasu Evropské rady. V ní má každý stát tolik hlasů, kolik přibližně odpovídá počtu jejích obyvatel. Evropská rada rozhoduje jednomyslně v otázkách daní, sociálního zabezpečení, zahraniční politiky, společné obrany, operativní policejní spolupráce, jazykových pravidel a v otázce sídel institucí. V ostatních agendách (je jich 218) Evropská rada rozhoduje kvalifikovanou většinou, tedy nejméně 55% váhy hlasů členů rady (a zároveň min. 15 jejích členů-států), kde zároveň tyto státy musí zastupovat min. 65% obyvatel Evropské unie. Evropská rada dokonce může legislativní návrh navrhnout sama (bez Komise EU), k tomu ale potřebuje tzv. super-kvalifikovanou většinu (72% členů Evropské rady, kde zároveň tyto státy musí zastupovat min. 65% obyvatel Evropské unie). Evropská rada také může jakýkoli návrh zablokovat. Stačí k tomu alespoň 4 státy, které dohromady zastupují více než 35% obyvatel Evropské unie (tzv. blokační menšina).

U jednomyslnosti rozhodování Evropské rady nemá smysl příliš diskutovat, tam musí být všichni pro. Drtivou většinu věcí ale Evropská rada rozhoduje kvalifikovanou většinou. A právě u ní existuje model pro hlasování napříč všemi institucemi Evropské unie, kde by Německo, Francie, Lucembursko, Švédsko a Řecko nebylo třeba pro rozhodnutí kvalifikovanou většinou a zároveň tyto státy nedisponují ani blokační menšinou. Seznam 22 států EU pro takovou kvalifikovanou většinu najdete ZDE.

Když se podíváte na tento seznam, nebylo by jistě jednoduché tak širokou většinu zajistit. Ale existuje. A pokud by jednala ve shodě, její návrhy nelze blokovat ani v Komisi EU, ani v Evropském parlamentu a hlavně ani v Evropské radě. Tato skupina by zastupovala 66,9% obyvatel EU. Tuto skupinu tvoří nejen ti chudší z východu, skupina zemí vytváří 58,7% HDP v Evropské unii.

Trvalejší využití této většiny by jistě nebylo správné, ale na straně druhé je správné, když německá kancléřka a francouzský prezident (ať to byl dříve Sarkozy nebo dnes Hollande) pravidelně odcházejí z jednání Evropské rady do jiné místnosti, aby se vzápětí vrátili s návrhem, který pak s pár dalšími státy „protlačí“ kvalifikovanou většinou?

Pokud by existovala shoda 22 států EU ze seznamu, vypadalo by rozhodování o setrvání Řecka v měnové unii nebo dnešní ustrašené (ne)rozhodování o invazi ekonomických imigrantů do Evropské unie stejně? Nevím. Považuji ale za přínosnější věci měnit, než jen blokovat. A mezi těmi 22 státy zaznívají i hlasy proti federálnímu trendu EU či hlasy po návratu ke skutečným důvodům vzniku EU. Je ovšem otázka, jaký je vlastně většinový hlas naši vlastní politické reprezentace a jaká je také vlastní sebedůvěra našich reprezentantů přijít s jinou cestou, po které by EU dále šla?

Když ale některý zákon či opatření překoná únosnou mez, pak i využití blokační menšiny je nejen možné a legální, ale i ospravedlnitelné. Pokud se podíváte na seznam států, které by byly blokace rozhodování orgánů EU schopné (seznam ZDE), pak je myslím jasné, že nedávná změna názoru Polska při hlasování o kvótách nebyla v této věci předmětná. Jinou věcí je samozřejmě důvěryhodnost dnešních polských zástupců. Tento seznam je kratší, blokační většiny je schopno „jen“ 13 států včetně České republiky.

Nevím, jestli naše dnešní diplomacie skutečně usiluje o hledání partnerů pro účinnou protiváhu Německu a Francii nebo jestli je pro ně spíše tou užitečnou stafáží k získávání kvalifikované většiny. Z jednoho odlišného hlasování nelze usuzovat.

Nemusíme být slabí, jen tu sílu umět využít. A v posledních dnech nám možná přejí i okolnosti. Atmosféra a nálady se mění. A v takovém kotli změn se může eintopf změnit na zcela jiný pokrm. Lehčí a stravitelnější.

Michal Frauenterka
Zastupitel Městské části Praha 15